J.R. Tesař - Litoměřicko - obraz vlastivědný - díl I. - IV. Vodstvo

18. února 2011 v 21:43 | pCh |  J.R. Tesař - Litoměřicko
IV. Vodstvo

Labe, veletok českých řek, na starých římských mapách i na mapě Ptolemaiově, Albís zvané, jest tepnou a základem bohatství ce­lého okresu; jméno české vzniklo jako i německé přesmyknutím hlásek z tohoto starého pojmenování, které pokládá se obecně za slovo keltickolatinské a bylo přenášeno i na jiné vodní toky Labe, potůček u Malé Skály do Jizery vpadající, na Lábu [Labi] tamtéž a jinde [Beroun]. Jos. Růžička ve své "Slovanské mythologii" odvo­zuje jméno řeky Labe z kmene lab - lub - lib v jazyku staroslo­vanském hojný a od Slovanského boha Labe - Labus [bůh horský děti do hlubin vod lákající]. Příklady uvádí Láb [u Semil], Láby, Libici, Lubnou, Láb [Uherský], Lábod, Lubno [Slovinské] a j. Labe vnímá veškerou vláhu okresu až na nepatrné výjimky přímo. Ne­přímo do něho přitéká úvodí Ohře.


Tato druhá největší řeka našeho okresu [šířka její jest u Tere­zína 80 m, u Ústí 50 m] a největší přítok Labský v hranicích jeho vzniká ve Smrčinách na půdě Bavorské; celá délka jejího toku měří 205 km a úvodí přes 5.000 km", na půdu našeho okresu přichází v katastru obce Brňan. Přijímá Granátský potok, vznikající ze tří pramenů na západ od Dřevce, ze Skalice tekoucí Rasovku, potůčky Dřemčický a Šepetelský, rozděluje se mezi Třebívlicemi a Solany v mnohá ramena, prolamuje Babí práh, vpíjí často vyschlý potok z Klape. Po celé délce jest Oharka v okrese zregulována; tok její jest u Bohušovíc překlenut železničním mostem o osmi obloucích a mezi malou pevností a Terezínem jest 80 m dlouhý stavidlový most z pískovce o 11 pilířích; účelem mostu bylo naplnění příkopů kol valů města vodou. Vodní síly jest zde využito k pohonu dvou mlýnů po pravém a levém břehu. Spád vody tvoří pod mostem silné víry; odtud rozlévá se pomalým tokem Ohře do široka a tvoří písečné, vrbovím porostlé násypy.
Řehlovický a Radejčínský potok vedou své prameny v severo­západní části okresu, sebrané do Bělé a touto do Labe; prvý
vlévá se do Bělé u Řehlovic, druhý u Stadic. Rovněž Ploučnice z Lužických hor tekoucí, přijímá dva potoky a sice Bobří potok, sbírající své pra­meny pod Bukovou horou a Lesní potok [Buschbach, Waldbachl, pramenící poblíž Velké Javorskč; prvý vlévá se do Ploučnice u Malé Dube, druhý u Jezvé [Neustadtlu]. Bobří potok protéká divokou, krásnou soutěskou Bobří.

Veletok labský, jehož celková délka měří 1465 km a celkové úvodí má rozsah 150000 km2 vstupuje do našeho okresu v katastru obce Oken. Od Mělníka jest tok jeho poznačen kilometrovými ka­meny; na půdu zdejšího okresu vstupuje, takto počítaje, v 32'65 km; po 35 km náleží i levý jeho břeh okresu litoměřickému, na tomto břehu u 60 km přechází do okresu ústeckého, který u 65*4 km i pravý břeh jeho přejímá. Dle toho náleží z levého břehu 24 km, z pravého břehu 32 km litoměřickému okresu.

Posledním přítokem labským před vstupem jeho do okresu na­šeho jest Obertka, jejíž prameny vyvěrají nedaleko myslivny Obert-ská na Uštěcku, po kratičkém toku k jihu přestupuje hranice okresní, vrací se brzo u Hubenova na krátko do rodného svého okresu zpět, aby jej u Julianova na dobro opustila; po dlouhém toku dubským okresem vlévá se u Lounek do Labe. Délka jejího toku jest téměř 30 km.

První posilu Labi na temže břehu v okresu zdejším přináší Ústecký potok, od vesnice poblíž níž pramení, také Mukařovský zvaný; tento sbírá veškeré vody Ústecké pánve. Konojedský potok s Pohorským u Dubí, Zlatý od Držovic (Tirschowitz], Luční [Luha-bach] z Petrovic pod vrchem Budyní u Úštěku, Ptačí [Vogelsrund-bachl od Schónbornu, protékající krásným úvalem kol Hrádku [Hel-fenburk] a vpadající nad Tetčiněvsí, Liběšický potok se Skalním potokem [SkallaquelleJ. Pod Hořidlem teče Ústecký potok krajem, kde až dosud všecka pomístná jména česká se zachovala, přichází na Blata [Blatenebene], protéká dubským okresem, přijímá Potůček [Potutschken], Pramen [Práme] a Pstružný; zahýbá pak velkým obloukem k západu, u Vrutic odděluje se od něho 7 km dlouhé ra­meno mlýnské strouhy, na které stojí dva mlýny; do této ústí 5 km dlouhá odvodňovací stoka z Blat. Umělou deltou vlévá se hlavním tokem u vesnice Oken, vedlejšími rameny až u Křešic do Labe. K severu směřujícímu toku Labe staví se v cestu Křemín a přinutí jej uhnouti k severozápadu. Nad Třeboulicemi vpíjí Labe Luční potok, jehož jméno i v němčině se dosud zachovalo [Luhabach]. Tento pra­mení u Hlupice, teče směrem jižním kolem Kalicha, přijímá pod Třebušínem Sedelský potok [protékající krásným úvalem a přijímající Klokočský a Litýšský potůček); nad Sedelským potokem vlévá se z pravé strany Lánský potok kol Kalichu, úbočí Horké a Strany (Horka, Strana) tekoucí, Třívrchový a Chudoslavický potok nad Těchobuzicemi a Ploškovický potok nad Velkým Újezdem. Původ potoka tohoto je umělé podchyceni pramenů pod Rydečem, za účelem opatření Ploskovického parku vodou. Na severní straně parku svedeny vody jeho do podzemí. V parku zřízeny bassiny a vodotrysky a pod zámkem umělé jeskyně s fantasticky vyzdobenými stěnami, jimiž protéká. Vstup do jeskyněk těchto tvoří v pískovci vytesané žáby, ještěři, hadi a j. ve způsobe chrliču, mezi vodním rostlinstvem umístěných. Za vlahých večerů letních bývalo uměle osvětlené podzemí oblíbeným místem zábav, na zámku sídlícího panstva. Zamlklá pohádka pozdního rokoka se rozpadává a zanesená ventilace činí pobyt nesnesitelným. Odpad vod pod zámkem jest sveden v bassin s vodotryskem a ještě níže v nálevkovitý rybník, oživený násadou rvbí. Na potoku byly dříve tři mlýny, Téchobuzický, Mystický a Ploškovický, které byly zrušeny. Síly vodní užito je jen k pohánění drtiče krmiv pro velkostatek. U Zahořan vyhne se Luční potok Křemínu obloukem k jihozápadu a vlévá se do Labe; staré jeho koryto obloukem jiho-východnímpřivlastnil si Sedlecký potok z Třebučky tekoucí.

Nad Českými Kopisty (v 41 km) přichází Labe k IX. zdymadlu a brzo pod ním přijímá potok Močidlo nad městskou plynárnou lito­měřickou. Tento vzniká nad Panenským Kamenem a sebrav své pra­meny z Dlouhého vrchu, mizí pode mlýnem Lorenzovým a teprve níže na louce Záluží [Salusche] se objevuje. Terrain v těchto místech podobá se složením moravskému krasu, neboť pramen Močidla ob­jevuje se také na jiném místě (u domu č. 82). Při jednání o získání pramenů potoka Močidel pro litoměřický vodovod v- roce 1885 a 1886 zjištěna byla universitním profesorem Krejčím spojitost pramenů. Mo­čidlo přijímá pak Vlčí potok a Loučku a vlévá se nad plynárnou li­toměřickou do Labe, Údolí jeho v horním toku ze severu kryté, jest nejteplejší celých Cech (9'4" C průměrná roční teplota). Labe nad vtokem jeho vytváří velký ostrov Třeboutický a po té jeden z nej-větších svých ostrovů Střelecký (dříve Bažanti). Ještě před dvěma stoletími tvořilo Labe podél Litoměřic šest větších a několik menších ostrovů, které však postupnou regulací a úpravou jeho až na Mlýnský a Písečný zmizely. V Litoměřicích jest tok jeho překlenut jediným mostem v našem okresu, sloužícím veřejné komunikaci. Původní dře­věný most dostavěn byl o velikonocích roku 1452 za krále Ladislava Pohrobka. Často za válečných bouří byl úplně stržen, jindy povodeň jej zničila; v létech 1857 až 1858 postaven byl  za 332.500 zlatých konvenční měny na kamenných pilířích most železný (byl to již je­denáctý), který však měl malou nosnost a nevyhovoval; v roce 1907 přikročeno proto k stavbě nynějšího mostu, jehož stavba byla roku 1910 nákladem dvou a půl milionu korun ukončena. Jest 612 metrů dlouhý a spočívá na sedmi žulových pilířích. Železnou konstrukci provedly Škodovy závody v Plzni a Spojené strojírny pražské, kame­nickou vídeňská firma Gaertnerova. Před mostem posilní se Labský tok na levém břehu řekou Ohří a pod ní na pravém břehu potokem Pokratickým (dříve Kra dici zvaným) ; tento sbírá pod Kamenným vrchem nade Lbínem Dračí pramen [Draschenquelle], Olši [Wolschen-bach] a Mentavský potůček, protéká Olšemi [Wolsche] a pod Malým Hradiskem přijímá z pravá Medulánku [Medulanewasser], níže na pravém břehu Leštinku [Leskenbach], z leva potok Skalský, dále pramen Studánky (Studánka], potůčky z Karhanky, jižněji z leva Plešivecký potok (nestálý) a vlévá se pod Mlýnským ostrovem (část Střeleckého) do Labe. Dřívější jeho koryto bylo s potokem Karhankou posilou městských hradeb. Kradice tekla nynější ulici Pestalozziho a Na valech. Tvořila Jelení příkop podél hradeb na severní straně starých Litoměřic a přispívala vydatně k opevněním městským. Pod Litoměřicemi nutí Labe pata Radobylu zahnouti směrem jihozápad­ním; tu tvoří ostrov Žalhostický. Pod Prosmykami přepjat jest tok Labe mostem železničním a brzo po té přichází k zdymadlu X-(u 50'3 km nad Lovosicemi) a rozděluje se v 1 km dlouhý ostrov Lovosický. Levé rameno jeho (dříve Jaráč, Garatsch zvané) bylo pro­hloubeno na vybudování komory a jako zatimní přístav lodí náklad­ních. Pod Lovosicemi přijímá Labe do sebe Modlu, vyvěrající mezi Rádlem [Radelstein] a Pákovou na hranicích okresu. Vnímajíc potůčky Močidla, Horský z Hory IHorabach] silnější Sádky [Satkengraben], teče krajem, který je z nejstarších slovanských sídlišť, kolem Chrástné, Plešivce [PIdschenberg], Vršetína [Verschetin], Vlastislavi kol Skalky, Dřínkou, Teplou, kolem Košťálová, Třebenicemi, Chodovlicemi, Úpo-hlavy, Zelechovicemi. Cížkovicemi k Sulejovicům, odtud až k půli své dráhy k Lukavci rozdělen je ve tři umělá ramena; od Lukavce vrací se velkým obloukem k Lovosicňm, protéká jimi po celé příslovečné jich délce a vlévá se u Lhoty do Labe.

Brzo za ní u Malých Žernosek následuje jejího příkladu Milešovský potok, její rodný bratr, vznikající nedaleko jejích pramenů mezi Březinou a Táhlinou a dosahující polovinu její délky (15 km). Přijímá Luční potok [Luhabach], Pálčem protékající; u Velemína vtéká na levém břehu potok Zlatý [Goldbach] s Kaličem [Gallitsch] a na pravém Březenský. Nad Velemínem protéká jedno z nejkrásnějších údolí Středohoří, jehož bránu tvoří zříceniny hradu Opárna a hradby, po levé straně Dobrý, po pravé Lovoš s Kibičkou.

42
Opustiv tuto po­hádku českého kraje, kterou z mlčení probudil hukot lokomotivy dráhy teplické, vlévá se potok Milešovský u Malých Žernosek do Labe. Na témž břehu u Litochovic přijímá nad Dobkovicemi vznika­jící nepatrný potok Litochovický, u Prackovic. tři malé potůčky, z nichž největší jest Mlýnský; na pravém břehu u Sebuzina, vtéká Sebuzínský potok, pod ním od Babiny přicházející potok Ceřenický a s ním často rovnoběžně tekoucí menší a někde přirozenou hranici okresu Ústeckého tvořící potok Jedlový [Tannbach]- V blízkosti jeho zřídla pramení se Prudký [Prutschel), který teče romantickými stržemi s častými vodopády okresem ústeckým a vlévá se u Brné do Labe. Z tohoto cípu okresu pod Homolím vzniká Velkobřezenský potok. U Malého Března vpadá potok Luční [též Liščí zvaný), vznikající u Touchořína, jehož dolní tok protéká krásným údolím.
                                    
Prudký lok Labe, které kdysi od hranic našeho okresu až k Ústí tvořilo proudy, postavením zdymadel u Českých Kopist, Lo­vosic a Střekova [provádí se) se zvolnil tou měrou, že při malém stavu vody na některých místech sotva jest znatelným. Od Českých Kopist [42 km) až za Lovosice [51,8 km] činí spád 0,347%, odtud až ke konci katastru Velkých Žernosek [53,4 km] 0,630%, dále až za Li­bochovice [56,6 km] 0,147%, odtud k 590 km [ku konci katastru Prackovického] 0,560%, od 59 km k 61,8 km [pod Zálezly] 0,160% a odtud k 63,87 km 0,342%; odtud k 65 km, kde zcela opouští hra­nice okresu, značně se spád jeho zpomaluje, takže jest jen 0,160 Průměr spádu od Českých Kopist k hranicím okresu činí téměř 0'4"A-, Průměrná roční teplota labské vody jest kolem 10o C; nejvyšší teplota [30o C] pozorována byla v roce 1911 při malém stavu vody. Za tuhých zim zamrzá Labe i na několik měsíců a to tak, že i po­vozy s těžkými náklady led jeho unese.
Ve spodních říčních naplaveninách řeky mezi pískem nacházejí se oblásky nerostů ze všech krajů Čech; najdeme v nich polodraho­kamy Kozákovské [chalcedony, jaspisy, acháty, úlomky barrandea, žuly, ruly a j.]
Největší hloubky Labe v našem okrese dosahuje mezi Malými Žernoseky a Libochovicemi a to v 5'71 řič. km. Dle měření z jara r. 1921 naměřeno při nulové hladině vodní 1 m 70 cm.
Jako vymizely přirozené břehy Labe, lak i přirozený stav vody Labe pominul; zdymadla určují výšku jeho.
Nynější normál k měření stavu výšky vody na Labi je umístěn v Litoměřicích v mlýnském rameni Labském na právo po proudu před mostem. Nedaleko něho na zdivu mlýnského ramene zazděn je starý ukazatel výšky hladiny říční, kamenný "Litoměřický bradáč. Žel, že tato pěkná památka drobného renaisančního umění, vydána jsouc poškození, jest ve velmi špatném stavu.
Avšak ani regulace ani zdymadla nespoutaly Labe zcela: i nyní stává se téměř každoročně, že zvláště za dob náhlého horského táni, vystupuje tok jeho ze břehů a zaplavuje rovinu mezi Oharkou, Te­rezínem, Litoměřicemi a Lovosicemi. Velké povodně, jimiž staré Li­toměřice často bývaly postiženy, proměňovaly celou tuto rovinu v ohromné jezero, z něhož jen části vesnic vyčnivaly jako ostrovy. V poslední době zvláště povodeň v r. 1841 dosáhla nesmírných roz­měrů. Výška vody dostoupila tenkrát 7'76 m, v poutníčkem kostele křešickčm dostoupila voda 3 m, v Střelecké restauraci na ostrově v Litoměřicích 3 m 61 cm, v Lovosicích stoupla na 8,4 m. v Ustí 9,2) m a v Děčíně 10,31 m nad nulu.

Staré kroniky vypravují o hrozných povodních v létech 1454, 1501, 1504, 1565, 1583 a 1814. Při každé téměř povodni byl most první její obětí. O povodni v roce 1814 vypravují zápisy: "Náhlou oblevou dne 23. ledna roku 1814 hnul se led Labe a strhnuv vojenský most, zatarasil jim most labský. Nočním mrazem zamrzlo Labe a dne 24. ledna příval vod v době necelých pěti minut zdvihl ohromnou silou nesmírné prorvy ledu a vyvrátiv tři hlavní kamenné pilíře mostu labského téměř ze základů, strhl dřevěné spojení mostní. Dva­náct osob nalezlo smrt v rozbouřených vírech. Neštěstí mohlo nabyti strašlivých rozměrů, kdyby právě před zřícením mostu jakýsi hejtman, který chtěl jeti do Terezína, nebyl býval rychle stoupající vodou u-chvácen; na úzkostlivé volání jeho o pomoc, spěchali zvědavci, s mostu povodeň pozorující, k němu a v zápětí na to most se zřítil. Tím zachráněno bylo na dvě stě lidi od jisté smrti.

Výška povodní vzedmuté hladiny labské vyznačena jest téměř ve všech osadách pobřežních; nejlépe vyznačena jest na portálu ko­stela Křešického a v ulici Rudolfově v Litoměřicích.

Vytrvalým suchým létem klesala hladina vodní .daleko pod normál. Nejníže stav vody sestoupil za posledních let dne 17. července roku 1904 na 102 cm pod normál, tento stav v polovici srpna téhož roku sklesl ještě o dalších osm cm, tak že bylo snadno lze tok řeky přebroditi. V roce 1546 uvádí se, že Labe následkem sucha a parna tak vyschlo, že u Lovosic voda jen prostředkem koryta jako malý potok tekla a po kamenech suchou nohou přebroděna býti mohla.
Chemické složení labské vody mění se nejen dle přítoků, srážek vodních ve vzduchu a dle roční doby, ale i dle činnosti průmyslo­vých podniků na březích jeho stojících. Při stálém pěkném počasí jest voda jeho šedě modré barvy, oceli, za dešfň zvláště Ohře nánosy jílů barví jej do červena. (O rudé barvě Ohře při povodních, která způsobena jest složením půdy ve středním jejím toku, udržela se až do dnes mezi rybáři pověst, že vodník sbil do krvavá svou ženu). Splašky cukrovarů, textilních podniků, koželužen a kloaky kalí vodu Labe různým způsobem. V rozboru labské vody najdou se sloučeniny síry, sody, dusíku, železa a j. Prsti a různých látek rozpustných i ne­rozpustných odnáší jeho voda ročně z Cech na 1 milion m3. Z prsti této, o kterou nás Labe oloupí, dala by se navršiti krychle o straně 100 m; dala by se jí při hloubce 50 cm navézti plocha 2 ha, při 10 cm 100 ha a vystavěti zed o výšce 2 m a síle 20 cm v délce 2.500 km.

Za r. 1919 proteklo v Děčíně Labem 10.264 miliony m' vody, t. j. za vteřinu 326 m3. Největší odtok byl v prosinci 689 a v dubnu 188mJ za vteřinu. Ze všech srážek spadlých v r. 1919 v celém úvodí českého Labe bylo řekou odplaveno asi 20%. Za účelem srovnání uvádim, že Vltavou v Praze za týž rok proteklo celkem 5,102 mil. m3 vody, tedy právě polovina onoho množství, které proteklo v Labi u Děčína. Za vteřinu proteklo Vltavou v Praze v r- 1919 průměrné 162 m3, nejvíce v dubnu 316 m3, nejméně v září 10 m3 .Ze všech srážek spadlých v roce 1919 v povodí Vltavy bylo to asi 28%. Při­rozeně, poněvadž Labe, jako všecky velké řeky, jest odpadovou jamou všeho života kolem něho, že voda jeho hemží se mikrokosmem bakterií, bacilů a řas a že způsobilo polknuti její, zvláště v létě, kdy rozmnožení těchto mikroskopických bytostí jest rozhojněno, různá onemocnění.

44
Regulace, zrušení mrtvých ramen, zastavilo značně rozvoj a roz­šíření těchto mikrobů.
Dr. J. Hanamann v r. 1892 zjistil v labské vodě:

46

Z bujných listnatých hájů, rovin a ostrovů labských zbyly houštiny vrby košíkářské (u Bohušovic u starého ramene Ohře a nepatrné zbytky u Velkých Nučnic a jinde); jilm mohykán u zdymadla pod Českými Kopisty (Vraní jilm), na Střeleckém ostrově litoměřickém (zde zvláště několik dubů věkovitých, z nichž dub Humboldtův, mající v objemu 6,25 m a stáří 500 let, vyniká); na temže ostrově nalézáse několik mohutných černých topolů (Populus niger), ze kterých kmen nejstaršího dosahuje objem dubu Humboldtova a výšky téměř 26 m. Těmto stromům-velikánům rovnají se jen topoly ostrova lovosického, kde nejstarší dosahuje objemu 6 m a výšky přes 20 m.
Faunu labských vod a jeho břehů stihá klatba civilisace touže měrou jako jeho floru. Doby bohatství ryb, zvláště vzácných druhů ná­leží již minulosti. Losos Labský, který v příslovečné hojnosti vody jeho chovaly, téměř úplně vymizel. Sumec, který i několik metrů délky dosahuje, jen čas od času bývá uloven. Z mořských ryb zvláště okoun mořský někdy do vod zdejších zabloudí.
Vydra a bobr dávno již jsou vyhubeni a místo posledniho neblahý host - krysa pižmová - hojně se objevuje a i tomuto, všemu pronásledování vzdorujícímu zvířeti, zvláště průmysl a regulace řeky, chystají poslední léč.

Tak člověk, spoutav břehy Labe cyklopským zdivem (celý jeho tok v okresu je zregulován) uchránil si sice před dravými povodněmi svá obydlí a své pozemky, zničil však též všecky podmínky, které ryby, bývalé bohatství jeho, k vývinu svému potřebovaly. Z bývalé majestátní šířky Labské zbývá tok regulovaný do přiměřené šíře 100 m, z bývalých bezedných tůní pravidelné do 40 m v šířce vyhloubené koryto o hloubce 2 m uprostřed.

Schéma vodstva.
LABE:
I. Přímé přítoky:
A. Na pravém břehu :
1. Obertka.
2. Mukařovský (Ústecký) potok, (vnímá Konojedský, Pohorský. Luční, Ptačí a Liběšický potok).
3. Luční potok, (vnímá Třebušínský, Sedelský a Ploskovský).
4. Močidlo.
5. Kradice.
6. Sebuzínský potok.
7. Ccřenický potok.
8. Jedlový potok.
B. Na levém břehu:
1. Oharka (přítoky v okresu Granatský, Dlažkovický)-
2. Modla.
3. Milešovský potok.
4. Litochovický potok.
5. Mlýnský potok.
II. Nepřímé přítoky:
1. Řehlovický a Radejšínský potok do Bělé.
2. Bobři a Lesní do Ploučnice.
III. Na okrese pramenící:
1. Prudký (Prutschel) vlévá se do Labe u Brně.
2. Velkobřezenský u Velkého Března. 3- Luční u Malého Března.

Plavba po Labi
Počátky obchodních styků našich předků se Sasy a Franky, které ztrácejí se v zášeří minulosti našeho národa, jsou zároveň počátky plavby po Labi. Počátky voroplavby sahají až do roku 950. Sůl ze Solné Komory dopravovala se obchodní cestou do Českých Budějovic a odtud od roku 1547 vozila se po vorech, od roku 1595 pak po lodích do Prahy. Saska sůl vozila se po Labi.
Dle pověsti, již počátkem VII. století založil Samo obchodní společnost, která směnila obilí, med, vosk, kože, vlnu, zbraně, křídu a roucha; výměna tato děla se po suchu i Labi jako přirozenou a nejlacinější cestou.

Aby obchodu dán byl pevný řád a učiněn konec častým roze­přím, ustanovil kníže Boleslav II. roku 993 celní řád pro Litoměřice a Ustí n. Labem dle celního řádu děvínského [Magdeburg], jenž tržní právo s povolením cla obdržel již za Otty v X. století. Brzo po té již čluny české vyvážely po Labi pivo, srpy a zbrojířské výrobky do Němec. Přemysl Otokar II. a Jan Lumburský (roku 1319) právo celní a skladové značně rozšířil. R. 1387 obdržely Litoměřice od Karla IV. privilej všeobecného skladového a trhového práva. Privileje tyto byly dalším ediktem z roku 1387 značně rozšířeny a kladení jezů a vybí­rání cla šlechtou zrušeno. Litoměřičtí práv jim daných horlivě hájili. Tak roku 1133 zabavili Slejnicům za 3 000 českých kop obilí, kteréž z Lovosického dvora a z jiných popluží po Labi plavili. V soudě z toho vzniklém právo na jejich stranu padlo ; uznáno to jejich privi­legium "že pod městem, ani nad městem žádného ládování činěno býti nemá". Také Ústeckým před tím r. 1518 pobrali lod, protože "chtěli clo projeti.

Karel dal vylámati skaliska, nebezpečné víry u Střekova způso­bující a na Střekov dosadil zvláštního dozorce nad Labskou plavbou. Nástupce jeho Václav IV. rozhojnil výsady měst, aby cizi soutěži za­bránil. Rozkvět obchodu válkami husitskými byl zcela podlomen (kletba církevní na dovážení soli) a teprve za Jiříka a Vladislava Jagelonského zase obnoven. Ani okleštění práv městských Ferdi­nandem I. nezabránilo novému bohatství obchodnímu.

Válka třicetiletá zničila plavební obchod skoro úplně. V kronikách sice činí se zmínka, že 1651 saské lodi připluly až do Prahy a že udržovala se přímá plavba z Prahy do Hamburka, nicméně teprve lepší stav vodních cest vyvinul se za Marie Terezie, za níž roku 1770 zřízením
navigační komise a říční policie (navigační zákon ze dne 31. května roku 1777) znovu se rozšiřoval. Potíže, vznikající z toho, že Labe protékalo mnohými státy, ve kterých dle vlastních zákonů cla byla vybírána, odstraněny byly teprve na kongresu vídeňském r. 1814 "Labským aktem", vydaným 23. června 1821 a doplněným addi-cionálním aktem-z 13. dubna 1844. Brzo po vydání Labského aktu ustavila se (v r. 1822) v Praze "Pražská společnost pro plavbu pla-chetními lodmi1' a v Drážďanech "Královská Saska paroplavební spo­lečnost" (r. 1836). První parník český "Bohemia" postaven byl angli-čanem Rustonem (s A. Lannou) a připlul do Litoměřic dne 26. května 1841. Ruston dostal po té privilegium paroplavební pro Cechy, vy­stavěl několik lodí. které jezdily mezi Mělníkem a Prahou. Poněvadž podnikem svým škodil společnosti Saské, zakoupila tato podnik Ru-stonův roku 1851 a zvala se po té "Sasko-česká paroplavební spo­lečnost", kteréžto" jméno má až po dnes.
48
Lodní vlak před zdymadlem v Č e s k ý c h . K o p_i s t e c h.

Vystaveni státní dráhy v r. 1845'podlomilo znovu plavbu labskou, která udržela se jen od zemské hranice k Litomčřicúm. Roku 1857 byla v Německu založena společnost pro vlečnou dopravu zboží, zdo­konalenou roku 1853 položením vleku řetězového. Brzo po úspěšném položení řetězu od Bukovce do Děvína (Magdeburgu) roku 1866 (5 km) mělo za následek prodloužení této trati až do Hamburku; tři léta po té "Drážďanská vlečná společnost řetězová pro horní Labe" položila řetěz v délce 16 km z Drážďan až k české hranici a po dalších třech letech v roce 1872 "Pražská paroplavební společnost" kladla řetěz od hranic k Ústí n. L. a v roce 1866 odtud do Mělníka. Po pro­vedení kanalisačních staveb byl řetěz na trati z Mělníka do Lovosic odstraněn. Dříve před tím vyzdvižen byl na trati z Děčína do Ham­burku, kde zaveden vlek remorkery. Nyní leží řetěz od Lovosic ku Niegrippu v délce skoro 415 km.
Úprava plavby mezi bývalým Rakousko-Uherskem a Německem dle Labských akt prováděna byla t. zv. Labskými komisemi až do konce světové války. Mírem Versaillským postaven byl tok Labe od Prahy do Hamburku pod mezinárodní správu, kterou provádí zvláštní labská komise, složená ze 4 zástupců Německa, 2 Československa a po jednom zástupci Anglie, Francie, Belgie a Itálie; sídlem komise jsou Drážďany.
Poměry plavební na Labi od Litoměřic k zemské hranici jsou příznivější než-li v Sasku. Kanalisace jeho ukončena bude postavením zdymadla Střekovského. Tím zajištěna bude pro celou traf labskou od Prahy k zemské hranici plavební hloubka 2 m 10 cm, takže lodím o nosnosti 800 tun plně naloženým bude možno po celé plavební ob­dobí tudy plouti.
Účelem kanalisace Labe jest zabezpečiti stálou vodní cestu. Za­vřením zdymadla nad Českými Kopisty získává se bezpečná vodní cesta do dálky 14 km, t. j. k Roudnici nad Labem, zastavením zdy­madla Loyosického účinkuje proti proudu do vzdálenosti 9 km, t. j. až k zdymadlu Českokopistskému. Zdymadlo |XL] Masarykovo u Stře-kova bude značně větší než obě tato; za normálního stavu vody zdvihne se zastavením jeho hladina o 5 m 22 cm, takže účinek jeho do vzdálenosti téměř 18 km, dosahovat! bude až k zdymadlu lovo-sickému; zadrží vody 8,957.000 m3 její síla požene 12 turbín o vý­konnosti téměř 10.000 HP za normálního stavu vody. Při výši vody 76 cm nad normálem bude výkonnost 16.800 HP.

Stavba zdymadla u Českých Kopist [čís. LX.) zadána byla v roce 1909 firmě A. Lanna. Železné konstrukce dodaly firmy : Akciová spo­lečnost strojírny, dříve Breitfeld, Daněk i spol., Bratři Prášilové a spol., V. K. Formánek, Pražská strojírna akciová společnost, dřivé Ruston, Bromovský a Ringhofer. Povoleni k používáni zdymadla bylo dáno dne 13. června 1914.
Celkové vydání za výkup pozemků, stavbu všech objektů i za železné konstrukce plavebních komor i jezu dosáhlo výše 4,372.462 Kč
Stavba zdymadla číslo X. u Lovosic zadána byla dne 6. října 1911 firmě A. Lanna. Železné konstrukce dodány byly následujícími strojírnami: Bratří Prášilové a spol., Praha VIII., Jan Štětka, Král. Vinohrady, Akciová společnost strojírny, dříve Breitfeld, Daněk i spol, v Praze-Karlinč, V. K. Formánek v Kolíně.

Poměry válečné oddálily poněkud dokončení stavby. Plného vzdulí ve zdrži dosaženo bylo dne 12. srpna 1919 a povolení k po­užívání zdrže dáno bylo dne 4- října 1919.
Traf od Lovosic až do Ústí nad Labem v délce 20 km bude u-splavněna, jak výše řečeno, jediným zdymadlem u Střekova. Vzduti normální hladiny v profilu jezovém projektuje se 7 - 9 m vysoké. Konstrukce jezová hradí vodu úplně, takže průtok neděje se jezem, nýbrž elektrárnou, kde se využitkuje 300 - 400 m1 a teprve voda přebytečná se pouští otvory jezovými. Spád v plavebních komorách za normální hladiny má býti 7 20 m. V elektrárně získává se ročně 78'4 milionů KW hodin.

Prozatím je zadána jenom stavba plavebních komor s regulací břehu nad a pod plavebními komorami firmě civilních inženýrů sta­vebních Nejedlý, Řehák a spol., okrouhle asi za 40 milionů Kč. Stavba jezu a elektrárny započne se až po vybudováni plavebních komor na pravém břehu asi v roce 1927, do kterých přeloží se veškerá plavba, aby řeka zůstala volná pro stavbu.
50

Každé zdymadlo skládá se z jezu zdýmajíciho hladinu vody. Jezy u Českých Kopist i Lovosic jsou pohyblivé a skládají se z kvádrového tělesa na dně řeky a z pilířů, mezi které je zapuštěna železná kon­strukce. Při velké vodě, na podzim před zámrzem a hnutí ledových ker se konstrukce sklopí tím způsobem, že se odstraní dřevěná hradba neb stavidlové desky (slupice) vodotěsně o konstrukci opřené, načež se konstrukce celá položí pod vodní hladinu na hřbet kvádroví jezu. Při sklopení jezu koná se plavba touto lodní propustí. Kvádrové prahy propustí lodních leží u zdymadla českokopistského 1'5 m, u lovosického jezu 17 m pod nullovou vodou dle vodočetu na Měl­níce měřeno. Na jaře se jezy opětně vztyčují.

K jezu při pravém břehu přiléhá vorová propusť, kudy vory při vztyčených jezech se plaví. Tato při horní části uzavřena jest po celé šířce (12 m) a otevírá se teprve pro případ použití. Konstrukce tato jest patentem ing. Prášila (Segmentový jez). Přechod z horní vody do dolní děje se stupňovitým dnem, na jehož dolním konci jsou připevněny "Klapačky" (dvojitý vor plovoucí na povrchu spodní vody, tlumící plavbu a ztěžující příčnou vlnu). U zdymadla lovosického jest vorová propust vypravená dle patentu ing. Baziky, na místě stupňů "zdrhlemi", (příčně vyčnívající prahy), které zadržujíce stékající vodu, z volnu jí proplutí voru.

V břehu levém umístěny jsou dvě plavební komory, z nichž každá má horní a dolní vrata. Horní vrata uzavírají horní ohlaví ko­mory plavební proti vzduté vodě, dolní vrata uzavírají dolní ohlaví proti spodní vodě. Lod po vodě plující vpustí se otevřením horních vrat do komory. Po té se vrata uzavrou a vzdutá voda komory rovnající se vyšší horní hladině, vpustí se postranními odtokovými ka­nály ve zdech ohlaví, čímž uvede se hladina komory do niveau hla­diny dolní vbdy. Po té otevrou se dolní vrata a lod sklesnuvší s hla­dinou, vypluje. Pluje-li loď proti vodě, \ pluje do plavebr.í komory, otevřenými vraty dolními, načež se tyto zavrou a komora otevřením, odtokových kanálů naplní se do hladiny horní vody, po té se otevrou horní vrata a lod vypluje. Plnění a vyprazdňování trvá nejvýše 8 min. Zdymadlo VIII. u Českých Kopist má výškovou kotu horní vody 146'8 m, spodní 143'7 m, spád tudíž 31 m, délka komory malé 73 m, velké 146 m; šířka velké komory 22, malé 11 m. Zdymadlo u Lovosic má výškovou kotu horní vody 143'7, spodní vody 141 m, spád tudíž 2 7 m, délka velké komory 146, malé 73 m, šířku velké komory 22 m, malé 13. U každého zdymadla jsou v tělese jezu pilíře zvané "rybovody" pro proplutí ryb.
První primitivní komorová plavidla postavena byla počátkem 18tého století u Zupanovic a Modřan.
K vysvětlení číslování zdymadel uvádíme: Zdymadlo číslo I. jest u Troje, č. II. u Klecan, č. III. u Libšic, č. IV. u Miřovic, č. V. u Vraňan, č. VI. u Beřkovíc, č. VII. u Štětí nad Labem, č. VIII. u Roudnice. Všecka tato zdymadla mají systém jezu hradlového, jen u IX. kom­binován jest jez hradlový se stavidlovým.
V oblasti politického okresu Litoměřického nemáXabe přístavů; lovosického přístavu, zřízeného jako zatímní přístav v roce 1857 se neužívá pro technické závady. Z přístavů na Labi nejdůležitější jest Ústecký, skládající se ze starého a nového přístavu, prvý v délce 700 m, druhý 600 m. K přístavu tomu přiléhá rozsáhlé překladiště (4500 m~). Vedle přístavů přezimují plavidla v Mlýnském rameni u Li­toměřic a v rameni u Zalhostic. Lodní doprava v roce 1915 činila po vodě (vývoz) přes hranice 208.635 tun, proti vodě (dovoz) 1,420.475 tuh; voroplavba v tuzemsku 1.036 tun, přes hranice 17.498 tun. Dle druhu zboží participovaly na provozu zmíněném Křešice ovocem, Litoměřice ječmenem, ovocem, tříslovinou, usněmi, Lovosice lněným semenem, bavlníkem, fosfátem, sírovým kyzem, boby, řepkou, kono­pím, ječmenem, ovocem, dřívím, osady pod Lovosicemi ovocem a če­dičovým štěrkem. V provozu nitrozemském Litoměřice lomovým ka­menem, cihlami, palivem a zbožím kusovým, Zalhostice, Velké a Malé Žernoseky, Liběchov, Prackovice a Libochovany lomovým kamenem, pískem a cihlami.
Lodní park C. S- R. sestává z 18 vlečných parníků, z 11 ná­kladních rychloparníků, z 12 přístavních parníků, ze 7 řetězových parníků a ze 189 nákladních člunů. Na základě mírové smlouvy Ver-saillské přiděleno na Labi naší republice republikou německou 11 ná­kladních, 11 přístavních, 7 řetězových parníků, 114 nákladních člunů, 7 skladních lodí, 1 dílenská lod, 49 pramic, 9 pontonů, 10 lodí s parním zdvihadlem a 1 lod s ručním zdvihadlem.
Osobní dopravu, jak výše pověděno, obstarává na Labi od zemské hranice do Litoměřic Sasko-česká paroplavební společnost, která má 24 velké kolesové (lopatkové) parníky a 7 šroubových parníků. Za posledních 10 let dopravila nejvíce osob v roce 1913 a to 2,678.262 (zboží nejvíce v roce 1914, totiž 29,902-017 kg). V úseku od Litoměřic do Prahy dopravuje "Pražská paroplavební společnost", která je značně menší. Koncem srpna r. 1922 byla tato paroplavba následkem nepříznivých poměrů zastavena a obstarává ji od 7. dubna 1923 stát státními parníky kolesovými "Štefanik", "Sokol", "Lev".
Rychlost osobních parníku činí na trati Litoměřice - zemská hranice 13 km, na trati Litoměřice - Praha 10 km za hodinu; vory pohy­buji se průměrnou rychlostí 9 km za hodinu.

Vrchní dozor nad řekami má čsl. plavební úřad v Praze, podří­zený jednak ministerstvu veřejných prací, jednak ministerstvu obchodu. Dozor na trati Roudnice - říšská hranice vykonává správa poříční v Ostí nad Labem, jí podřízeni jsou pořiční dozorci v Mělníce, Lito­měřicích, Ústí nad Labem á Děčíně a přístavní dozorci. Těmto pod­léhají poříční správci v Roudnici a v Českých Kopistech.
52
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Správným Směrem Správným Směrem | E-mail | Web | 16. dubna 2016 v 18:54 | Reagovat

Dobrý den,
na Vaší stránce jsem jako na jediné nalezl zmínku o pražské vinohradské strojírně Jana Štětky. Rád bych se o ní případně dozvěděl víc, protože jsem v Brně nalezl zajímavý starý mosazný odlitek, který na něj odkazuje. Více o této zajímavosti jsem napsal ve článku http://spravnym.smerem.cz/Tema/Poklop%20st%C3%A1tn%C3%AD%20telefon%20na%20Ml%C3%BDnsk%C3%A9, kde se odkazuji i na Váš web. Díky, Jiří Kalina

2 WaclawR WaclawR | E-mail | 17. ledna 2017 v 14:33 | Reagovat

Chtěli byste zvýšit návštěvnost na novedvory.blog.cz několikrát? Hledat v google: Masitsu's tricks

3 AndreyMib AndreyMib | E-mail | Web | 11. února 2017 v 21:14 | Reagovat

Мужчины и Женщтны Узнайте все о своем здоровье и самым важном аспекте
в своей жизне
как улучшить мужскую силу    http://levitrasialis.blogspot.ru/2017/01/blog-post_764.html

4 AndreyMib AndreyMib | E-mail | Web | 16. února 2017 v 16:31 | Reagovat

как повысить половое влечение    http://levitrasialis.blogspot.ru/2017/01/blog-post_71.html

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama