J.R. Tesař - Litoměřicko - obraz vlastivědný - díl I. - 1. Úvod

4. května 2010 v 20:38 | pCh |  J.R. Tesař - Litoměřicko
Úvodem.
"Nádherný kus země je naše vlast - Čechy. Ale nejkrásnější díl tohoto klenotu je beze sporu litoměřický kraj, který ne neprávem od starodávna rájem a zahradou Čech je nazýván. Tu zraje jižní ka­štan, vlašský ořech rozprostírá zde košatou svoji korunu, slunce vlévá svůj žár do krve révy a vesele vlají korouhve lodí na stříbrných vl­nách labských"; tak Němec J. Pohlt velebí Litoměřicko v úvodu svého díla "Povídky a pověsti z pravěku Čech". A před ním i po něm též jiné cizí cestovatele krásy litoměřického kraje strhly v obdiv a nad­šení; i světový cestovatel Alexandr Humboldt řadil jej mezi nejkrás­nější.

tesař uvod

Naši spisovatelé od nejstarších dob až do našich časů opěvaji jej v hymnické harmonii. Jak dojemně se s ním loučí Pavel Stránský, s jakou velebou vyslovuje se o něm učený jesuita Balbín, kterak Jungmannovi a zvláště Máchovi byl drahým a kolik rozezpíval strun na lyře nejlepších našich básníků Vrchlického, Čecha, Machara, Hejduka i jiných.
A ráj tento, již již zavíraný, otevřela nám brána naší samostat­nosti. Zatím ale některé části jeho ztratily se nám a jiné zapomenutí jsou blízké.
Věhlasný učitel Ant. Janů napsal: "Z poznání domova prýští láska k němu".
A právě účelem tohoto spisu, jehož první díl předkládám, jest v prvé řadě probuditi lásku a zájem o krásný náš kraj, oživiti znovu a zachrániti sta a sta pomístných českých jmen, která dnes dorůsta­jící generace nezná a to z toho důvodu, že právě po r. 1910 dle ma­ďarského vzoru dávána ve spisech i na mapách obcím, vrchům a mí­stům jména, která byla buď zkomoleninou a překladem názvu českého nebo pojmenováni zhola i libovolné vymyšlená, jak ze spisu samot­ného na přemnohých místech patrno. Jak mnoho pomístných českých jmen zůstalo ještě v podání lidu, ukázáno jest v prvních kapitolách knihy. Za účelem srovnání uváděna jsou zkomolená jména česká v závorkách.
Hlavni zřetel při zpracování vlastivědného nástinu kraje byl vzat k tomu, aby učitelstvu dostalo se spisu, na základě kterého osvojilo by si důkladně poznání okresu svého působiště, by mohlo tento širši domov ditěti přiblížiti, aby se zde cítilo tak doma, jako české dité v okresích jazykové nesmíšených a tak, jako zde bylo všude doma od zášeři dějin našeho národa až do století XVIII.
Vichřice hněvu božiho po nešťastné bitvě bělohorské bičovaly bez ustání zdejší kraj, čím dále k severu, lim studeněji a ostřeji : a právě v nejzazší chvíli, když poslední listy s haluze našeho národa u nás rval nelítostný severák germanisace, hodina osudu odbila, aby probudila kraj Litoměřiců, který zvolna propadal odnárodnění jako sídla Déčanů na severu sousedících, k novému svobodnému a lepšímu životu.
Vytryskne-li z poznání našeho kraje láska k němu, bude plně dosaženo cíle, pro který kniha tato byla psána a skutkem stanou se ve šťastné budoucnosti slova básníka Viktora Dýka, připsaná litomě­řickým dětem:
"Ne, není ztracen zemský ráj, netřeba v zítřek patřit plaše, vykvete, Mácho, věčný máj, co bylo, bude zase naše !" .
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama