Staré stezky v okolí Nových Dvorů

19. února 2008 v 22:33 |  Aktuality
K následujícímu příspěvku mě inspirovala poslední věta z článku Šárky Fričové o brozanském mostu. Skutečně, postavením mostu v roce 1928 byla nadobro přerušena starobilá Drážďanská stezka, zvaná též Chlumecká nebo Srbská. Jak již název napovídá, spojovala stezka saské Drážďany s Prahou. Stejně jako jiné stezky sloužila i tato k přepravě zboží. k přesunům armád, putovali po ní poutníci, panovnická poselstva, šířily se myšlenky. Dle vyprávění pamětníků využil staré Chlumecké cesty v okolí Budyně nad Ohří i německý Wehrmacht při postupu do nitra Čech v březnu 1939.

Představte si českou krajinu před tisíci lety. Krajinu lemovanou horskými masívy, zarostlou neproniknutelným pralesem, brázděnou Labem a Ohří a mnoha dalšími říčkami a potoky, krajinu četných blat a močálů plnou divé zvěře. A přesto zde již od pradávna panoval čilý ruch. Zejména řeka Labe byla významnou dopravní tepnou, stejně jako oba její břehy. A právě tudy vedla stará Srbská stezka, směrem od Drážďan podél Labe přes Nakléřovský průsmyk do Ústí a dále pak do Lovosic, kde se odklonila od řeky a zamířila směrem k Brozanům. Tato vesnice měla velký význam, neboť zde byl již zmíněný brod přes Ohři. O dávném osídlení Brozan svědčí skutečnost, že se zde stezka na rozdíl od jiných lokalit přizpůsobila tvaru obce a ne naopak. Vznikla tak zajímavá podoba brozanského náměstí ve tvaru T. Historikové soudí, že se v místě křižovatky u hospody na Srbskou stezku napojovala jiná cesta regionálního významu vedoucí zřejmě směrem k Hazimburku a Libochovicům. Stezka pak vedla okolo kostela směrem k brodu na Ohři a dále přes Doksany směrem na Budyň a Velvary, kde se spojovala s jinou význačnou cestou zvanou Česká. Česká stezka nebo také Lužická využívala k přechodu Labe roudnický brod, od konce 14.století pak kamenný most vybudovaný za pražského arcibiskupa Jana z Dražic. Most patřil mezi čtyři nejstarší kamenné mosty u nás. Z Roudnice stezka pokračovala na Vetlou, Hoštku, Blíževedly, Českou Kamenici a dál do Žitavska a Lužice. Tato cesta pozbyla svého významu během třicetileté války, kdy most zničili Švédové, z čehož výrazně profitovali zejména Litoměřice. Ty jako královské město s právem trhu vydělávaly také na veškeré přepravě zboží po Labi. Vedle placení cla zde muselo být přepravované zboží nabídnuto k prodeji a až potom mohlo pokračovat do Prahy, což se nelíbilo obchodníkům, neboť v Praze dosahovali větších zisků. Toto litoměřické privilegium se snažili obcházet vykládáním zboží v Lovosicích a přepravou po souši po Srbské stezce, což vedlo k velkým sporům a rozepřím mezi oběma městy, které často řešil až sám panovník.
Staré stezky bývaly lemovány mnohými prvky drobné architektury,např. patníky, rozcestníky, sakrálními stavbami - kaple, Boží muka, kříže, sochy atd. velmi často svěřenými do nebeské ochrany hlavního patrona Země české - svatého Václava, knížete a mučedníka.
V dřívějších časech byly Čechy protkány soustavou podobných stezek, z nichž nejslavnější a nejfrekventovanější byla tzv, Jantarová stezka, která spojovala Balt se Středozemím. Tu jedinou na území Čech můžeme označit jako stezku "kontinentálního" významu. Fungovala již dávno před naším letopočtem a jejím prvotním účelem byl obchod s jantarem, který se dopravoval přes Středozemní moře až do Egypta. Vedle těchto "hlavních" cest samozřejmě existovaly i mnohé regionální na které se podíváme příště. Kliknutím na odkaz zobrazíte názornou mapku.
Zdroj: časpopis Veřejná správa 2002, PhDr. Quido Kastner
časopis Vesmír
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 litters litters | Web | 19. června 2015 v 2:32 | Reagovat

esox pujcky :-|

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama