Památné stromy - Doksany

17. dubna 2007 v 10:37 | pCh |  Stromy
Tímto příspěvkem otvírám novou rubriku na téma krásných starých stromů, které se vyskytují v našem regionu a spadají do kategorie státem chráněných "Památných stromů". Jen na Litoměřicku se těchto pamětníků minulosti v současné době nachází rovných 59. A co víc, hned vedle v Doksanech jsou tři. Naštěstí nejde jen o tři exempláře tulipánovníku - (liriodendron tulipifera), čili liliovníku tulipánokvětého, jak se před časem mylně domníval v MF Dnes současný doksanský starosta, který kvůli těmto celkem běžným stromům, chtěl doksanský park zařadit mezi objekty UNESCO. Tulipánovníky jsou zajisté v době květu vděčnou turistickou atrakcí, ale skutečnou ozdobou areálu kláštera premonstrátek jsou jiné tři stromy.

1) PLATAN na 1. nádvoří
Výška (m):26
Obvod (cm):370
Poznámka:2004 kmen bez větších mechanických poranění, ve výšce cca 8 m (v malém poranění) plodnice rezavce štětinatého Inonotus hispidus (foto). Koruna prosycha cca do 15 % objemu, na koncových větvičkách mírné příznaky působení houby Apiognomonia veneta, na list na 1. nádvoří kláštera, v travnaté ploše
2) BUK v parku - pod sallou terranou - vedle stojí další platan
Výška (m):29
Obvod (cm):510
Poznámka:Mohutný strom s mohutnými náběhy v zámeckém parku, pod budovami
3) Gingko Biloba - Jinan dvoulaločný
Výška (m):21
Obvod (cm):340
Poznámka:v zámeckém parku pod budovami kláštera
Tento třetihorní relikt označil Charles Robert Darwin za "živou fosilii." Jinan sice zařazujeme mezi jehličnany, ale ve skutečnosti je jediným zástupcem skupiny rostlin primitivnějších než pravé jehličnany. Pochází pravděpodobně z jihovýchodní Číny. Do Evropy byl dovezen poprvé v roce 1727. V našich podmínkách dosahuje tento opadavý dvoudomý jehličnan výšky kolem 25 m.

Má kuželovitou korunu, u samčích jedinců štíhlejší než u samičích. Po opadu listů jinan připomíná hrušeň. Na větvích má silně zkrácené větvičky (brachyblasty) se svazečky vějířovitých, většinou laločnatých listů. Živě zelené kožovité listy jsou dlouze řapíkaté, na podzim mění barvu na zářivě žlutou. Kvete v dubnu a v květnu současně s rašením listů. Samčí květy jsou jehnědy rostoucí na brachyblastech, samičí květ je vlastně nahé zelené vajíčko. Zdánlivé plody připomínající zelené třešně mají dužnatý obal (osemení), který při dozrávání nepříjemně páchne. Semena jsou jedlá, Japonci a Číňané ho s oblibou používají v národní kuchyni. Jinan má v mládí hladkou šedou kůru, která se později mění na hnědošedou rozpukanou borku.
Patří ke světlomilným dřevinám. Vhodné je pro něho plně osluněné stanoviště a lehká, hluboká, dobře propustná půda. Nemá rád zastínění, studené a vlhké půdy. Snáší sucho a vedro, chorobami a škůdci netrpí. V půdě je dobře ukotven (má kůlový kořen). Odolává znečištěnému ovzduší, a proto je vhodný do městského prostředí. Vysazujeme ho jako solitéru nebo do uličního stromořadí (pouze samčí exempláře).
Existuje několik desítek kultivarů, např. Fastigiata (sloupovitý růst), Aurea (žlutavé olistění) nebo Pendula (nízký, převislý tvar koruny).
Semena a listy jinanu se vzhledem k obsahu bioflavonidů používají jako léčivo.
- text http://www.garten.cz
Zbývá snad jen dodat, že všechny stromy jsou chráněny dle §46, zákona o ochraně přírody a krajiny. Datum vyhlášení ochrany těchto stromů je 9.12.1996. Údaje čerpány z webových stránek AOPK, agentury pro ochrany přírody s krajiny.
pCh
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jaroslav Vaníček Jaroslav Vaníček | E-mail | 19. dubna 2007 v 19:49 | Reagovat

Pan starosta Doksan se casto plete, ale neni si vedom, ze by nekdy rekl, ze liliovnik je pamatnym stromem. Prumerne inteligentni clovek, ktery nekdy v parku v Doksanech byl, vi, ze kdyz je pred nejakym stromem napsano Pamatny strom, ze je chraneny, takze prosim, jestli to takhle napsali v MF, neni to protoze bych to ja rekl, ale protoze to tak pochopili. A v Doksanech je jeste jeden zajimavy strom, ktery si zaslouzi neco mit u Vas na strankach a je to ten dub smerem na Dolanky. Dekuji Jaroslav Vanicek

2 pCh pCh | 20. dubna 2007 v 22:10 | Reagovat

Na novináře si stěžuje kdekdo. Ale o to ani nejde. Mě jen mrzí, že doksanský park se všude prezentuje tulipánovníkem a přitom málokdo ví o unikátním gingku, které patří k největším v republice. Nicméně si pamatuji na článek ve stejném deníku, kde autor jinanu ubral rovné 4 metry a uváděl výšku stromu 17 metrů.Novináři jsou prostě lemplové. Dále mě pak mrzí téměř dokonalá nedobytnost parku. Náhodný turista neznalý místních poměrů, nemá téměř šanci se do parku dostat. Tím si myslím Doksany škodí především. Turisté prolétnou první nádvoří, dnes navíc často přecpané auty/jakoby nemohla parkovat ve vedlejším dvoře/, u kostela nahlédnou dovnitř, nikoho se však nedočkají, ještě pohled do krypty a čelem vzad, jedem dál.... že je tu nejaký park často ani nepostřehnou a to je myslím škoda, né?

3 Šárka Fričová Šárka Fričová | E-mail | 7. května 2007 v 16:33 | Reagovat

Gingo je opravdu unikát a pro milovníky knih pana Foglara o to významnější, že díky jeho listům, měli Rychlé Šípy povolený vstup do Stínadel mezi Vonty.Vzpomínáte?

4 pCh pCh | 18. května 2007 v 7:35 | Reagovat

Já myslel, že na to stačil špendlík se žlutou hlabvičkou.... :-)

5 Šárka Fričová Šárka Fričová | E-mail | 12. června 2007 v 11:28 | Reagovat

Špendlík byl samozřejmě nezbytný,bez něj by se nemohli ve Stínadlech pohybovat. Ale kdo měl list ginga,mohl se účastnit přímo Vontské rady.;o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama